BUDEME VAŠÍ PRAVOU RUKOU

Tereza K.

koordinátorka

     Všichni jistě znáte ten pocit, když někoho potkáte a zjistíte, že ten člověk je pro Vás spřízněnou duší, ihned víte, že s tímto člověkem budete spojeni navždy, tak přesně jsem to cítila se Šárkou.
     Psal se rok 2008, kdy jsme se s Šárkou poznali. V té době by nás nenapadlo, že se začne psát dnešní příběh. Co všechno společně prožijeme. Bylo to na osudovém pokoji internátního zařízení v Jihlavě. Prožili jsme toho za ta léta hodně. Moje první vzpomínky na intr patří právě Šárce a naší společné návštěvě místního hřbitova, kde si Šárka udělala pár fotek v rámci studia na grafické škole. Mimochodem nám zavřeli východ a tudíž bylo o dobrodružství postaráno. My byly nucené přelézt bránu ven a paradoxně návštěvníci dovnitř. A co pak, naše bloudění, tehdy pro nás, neznámou Jihlavou v městské dopravě.

     Znáte ten příběh malé holčičky, jak se vidí ve svatebních dlouhých šatech a na vysokých podpatcích? Tak i já sebe viděla v dětství.
     Ráda vzpomínám na náš den D. Brali jsme se s manželem roku 2017. Byl letní den a náš den utekl velmi rychle. Měla jsem na starosti/radosti hodně věcí a veliké díky patří především Šárce, jako má svědkyně se zhostila svojí role na výbornou. Byl to můj sen od mala, naplánovat si svatbu podle svých představ. Pár dní před svatbou jsem řešila výpadek /nekomunikaci ze strany dodavatele potahů na židle do prostor. Na to jediné nevzpomínám ráda, ale sehnali jsme příjemnou náhradu.

Šárka Š.

koordinátorka

     Znáte ten pocit, že je všechno tak, jak má být? Že tenhle člověk je vedle vás správně, třeba i na první setkání? Já tenhle pocit směrem ke konkrétnímu člověku zažila dvakrát. Poprvé právě s Terkou a podruhé se svým manželem. Na osud a lásku na první pohled mi tedy nezbývá nic jiného než věřit. Ať už jsem si dřív myslela cokoli.
     Až kam moje paměť sahá spolu s Terkou něco plánujeme. Ať jsme se za roky přátelství vídali denně (bydlící ve stejné budově nebo ve stejném pokoji) nebo jen párkrát za rok (kdy jsme bydleli víc než půl republiky od sebe), vždycky bylo co plánovat.
Na střední jsme volný čas trávili v obchůdcích s dekoracemi. A jen si na to vzpomenu, mám úsměv na tváři. Kdybychom jen tušili, že za pár let budeme hledat ty nejlepší dekorace při společném podnikání.
     A svatby? Ty nás pro své kouzlo lákaly vždycky!  Po několika letech snění a nějakých zkušenostech, zřejmě osud, znovu zavelel. A my se do plnění společného snu pustili naplno!

     Přesto, že nemáme na všechno stejný vkus, vždy jsme se dokázali domluvit tak, aby byla spokojenost na obou stranách. Vlastně se spíš skvěle doplňujeme v tom, v čem jsme každá jiná.
     A doufáme, že právě to, je jedna z věcí, které nám pomůžou udělat Váš den nezapomenutelným. Jak pro Vaše hosty, tak pro Vás dva!